Tělo

po přivítání/pozdravu vyzveme děti, aby se postavily na libovolné místo v místnosti

malá rozcvička s důrazem na smysly: kolik jich máme? Co vidíme kolem sebe? Co čicháme kolem sebe se zavřenýma očima? Co slyšíme? Co cítíme se zatnutýma rukama?

Je možné si protáhnout tělo několika cviky, které vhodně zvolíme, a cítit je.

Už jsme si společně povídali o tom, kdo jsme a kdo nás zná. K tomu, kdo jsme, patří to, jak přemýšlíme, jak se chováme, jak něco prožíváme. To všechno se děje v našem těle! Máme ho všude s sebou, dokonce i když jen sedíme a koukáme třeba na video. Zkusíme se dnes na něj víc soustředit.

Na začátek se soustřeďme na smysly – kolik jich máme a jaké?

• Podívejte se pořádně kolem sebe – jaké barvy, tvary, materiály vidíte?
• Teď zavřete oči a zaměřte se na čich, co cítíte?
• Jakou chuť cítíte v puse?
• Co slyšíte?
• Zatněte ruce v pěst, máte je rozehřáté nebo spíš studené?

Jednotlivé smysly projděte rychle, je to jen rychlé zpřítomnění, rozcvička. - spiritualita

Zvažte, zda děti necháte, aby jednotlivé vjemy vyjmenovávaly (aktivita se může protáhnout, vhodnější, pokud nezařazujete smyslovou stezku), nebo je vyzvete, aby vnímaly pokud možno v tichu (posílí rozměr spirituality).

Pokud je vám toto téma docela cizí, poslechněte si rozhovor Lucie Výborné s Miroslavem Světlákem. https://radiozurnal.rozhlas.cz/ptat-se-sebe-kde-jsem-a-co-potrebuji-smy…

• stojíme v kruhu s mezerami, abychom měli dost místa, ale viděli na sebe navzájem

Varianty

• "cítímm, kde stojím": děti se vyzují, vyzveme je, aby se pevně postavily, uvědomily si kontakt plosek nohou s podlahou
• "co umí moje tělo?": všichni zkusí vypláznout jazyk (případně se dotknout jazykem špičky nosu, postupně se chytí jednou rukou za okraj tabule, rozpaží a zkusí udělat druhou rukou značku kam dosáhnou, případně můžete zkusit složitější věci – olíznout si loket, dát si nohu za krk...
• "koordinace": oblíbená ukazovací písnička hlava-ramena-kolena-palce v obměně ušilokty- boky-kotníky  
• smyslové vjemy: připravte dětem smyslovou stezku – mohou např. obcházet jednotlivá "stanoviště", kde si sáhnou do plátěného pytlíku či krabice na něco teplého, studeného, čichnou si k neznámé látce (kardamon), ochutnají něco poslepu

První kontakt s tělem máme za sebou.

Zkusme něco dalšího… 

Vyzujte si boty a postavte se s chodidly na šířku ramen. Stojíte pevně? Cítíte zem? Zkuste se postavit na špičky, je to pořád pevné?

Děti hodně žijí ve virtuálním světě, proto zařazujeme sérii aktivit na zvědomění těla.

Zvolte 2–3 aktivity podle možnosti svých i své skupiny.

Tuto část setkání nevynechávejte!

Tělo není pouhý nosič duše, je skutečně dobré. Nejhlubším dokladem toho je Boží vtělení – Bůh na sebe v Ježíši Kristu vzal tělo člověka. Toto je samotnou podstatou křesťanství.

Po předchozí „zážitkové“ části se s dětmi posaďte.

Katecheta přečte biblický text (zejména s menšími dětmi čtěte podle Velké dětské Bible – viz odkazy) a otvírá rozhovor.

Kde se vlastně vzalo to, že má člověk tělo? Na tuhle otázku se dá odpovědět různě. Přečtu vám kousek básně, která je odpovědí z Bible… (text viz odkazy) Podle Bible Bůh člověka stvořil i s tělem, a to tělo je dobré! Vida, tohle říká o těle Bible.

varianty: 

• "volný rozhovor": Co dalšího se o těle říká?
• "řízený rozhovor": Jak mluví o těle lékař/ka? Jak učitel/ka tělocviku? Jak trenér/ka ve sportovním kroužku? Jak rodiče? 

druhá část rozhovoru: 

Kdy je to s vlastním tělem těžké? (např. když bolí zuby, když něco nezvládne, zadýchá se...) Tělo k nám ale patří, narozdíl od oblečení si ho nemůžu vyměnit. Proto také výroky a soudy o těle bolí víc než jen věta, že mi něco nesluší. Kdy mám z těla radost?

Biblické příběhy často převypravujeme, zde jde o zkušenost čtení biblického textu – znalosti

Po úvodní otázce nechte děti vymýšlet. V návaznosti na odpovědi se můžete ptát, k čemu jednotlivé výroky jsou? Společně přemýšlejte o tom, zda jsou některé výroky, které jsou nevhodné, zraňující a o tom, jak mohu naopak druhého ocenit. 

Rozhovor o těle může mít mnoho úskalí. S divočejší (nebo mladší) skupinou děti volte spíše 2. variantu rozhovoru, která dětem poskytuje méně prostoru. Zazní-li sexualizovaná výpověď (např. "má velký kozy"), vezměte ji vážně! Ano, i tak se o těle někdy mluví. Ale je hloupé, když se o těle mluví jen takto. A také to může být nepříjemné tomu, o kom se mluví. – transformace života 

Děti brzy začínají vnímat ideály krásy, hledají si vzory. I kluky trápí tělo – např. kolik mají svalové hmoty.

Řada dětí se necítí ve svém těle dobře – během období růstu se mění, každou chvíli vypadá jinak a mnohdy společenským ideálům neodpovídá. Nepodceňte, jak citlivým tématem může vztah k vlastnímu tělu pro děti být.

Potom Bůh řekl: 

„Nyní chci stvořit člověka – mně podobného, podle mého obrazu.“ 

A Bůh stvořil lidi jako Boží obraz, jako muže a ženu, oba podle své podoby. Bůh lidem požehnal a řekl jim: 

„Množte se a naplňte zemi! Svěřuji vám ji, dobře se o ni starejte! Dávám vám moc nad rybami a ptáky i nad polními zvířaty. Jezte z rostlin nesoucích semena a z ovoce stromů! Dávám vám zelené byliny a trávu.“ 

Stalo se tak. Bůh hleděl na vše, co stvořil a všechno bylo velice dobré. Byl večer a bylo ráno: šestý den.

Velká dětská Bible, Lene Mayer- Skumanzová, Karmelitánské nakladatelství, Praha 2019 ISBN 978-80-7566-121-0 s. 19: 

varianty

• jedinečnost každého těla (pro "vědátory"): Předem si vyhledejte informace, kolik genů máme společných s jinými živočichy. Děti nechte hádat (mohou hlasovat např. Vstáváním). Poté tematizujte jedinečnost každého člověka – ilustrujte ji na otiscích prstů. Lze podle nich vypátrat pachatele. Můžete nechat děti otisknout palce na společný papír a otisky porovnávat s pomocí lupy. Nebo naopak může každý sám svému otisku domalovat nožičky, vzniknou jedinečné postavičky.
• ideály krásy napříč stoletími: Předem si vyhledejte umělecká díla z různých období, která ukazují dobové ideály krásy (Věstonická Venuše, Michelangelův David,...). Můžete je nechat děti seřadit podle doby vzniku nebo jen srovnávat, co bylo ideálem krásy, ve kterém století. Pokuste se najít díla ztvárňující muže i ženy, nesoustřeďte pozornost jen na ženské postavy!
• „Kéž bych měla vlasy jako ty": Na úvod můžete dětem pustit jako ilustraci krátké video z YouTube (viz odkazy) - případně použijte jiné, na sociálních sítích je jich celá řada.

Naše těla jsou docela zvláštní – máme toho hodně společného s jinými živočichy. Máme ruce jako… Máme dvě uši jako… Sajeme mateřské mléko jako… (připravte si dle věku a znalosti vaší skupiny). Zároveň jsou naše těla i jedinečná – otisky prstů nemá nikdo na světě stejné… 

Pohledy na lidské tělo jsou různé, co se komu líbí, co koho přitahuje. A taky se to v průběhu staletí dost měnilo, podívejte…

Často nejsme spokojení s něčím na svém těle a přáli bychom si mít to, co má kamarád/ka – vlasy, oči, vousy, dlouhé nohy... Co se ale soustředit na to, co na sobě naopak rádi máme?

Zkuste děti povzbudit, aby řekly, co mají na svém těle rády a proč – důvodem nemusí být nutně to, že se jim daná část těla líbí!

https://www.youtube.com/shorts/xvyRJC1j-Sk